Zapomínání a vzpomínání po roce 1945
Po demontáži baráků upadly tábor i záložní úřadovna pomalu v zapomnění. Dodneška se ovšem pro místo, kde byla na kraji vesnice pískovna (druhá část tábora), dochovalo iritující označení „Židovská díra“. Po roce 1990 se úřady začaly zabývat pobočným táborem. Impulzy ze strany přeživších i několik školních projektů vedly k tomu, že se díky pamětním kamenům a deskám o něco více zviditelnila historie pobočného tábora.
Obyvatelé vesnice se existencí pobočného tábora Wulkow dlouho nijak nezabývali. Tábor po kontinuální demontáži téměř zcela zmizel z povrchu zemského, pouze několik málo pozůstatků svědčilo o jeho existenci. Přesto však dodnes tábor zůstal zachován v kolektivní paměti místních, jak je možné doložit na spojení „Židovská díra“, které označuje druhou část vězeňského tábora. Při mírovém pochodu Mladých a Thälmannových pionýrů v květnu 1985 z Kienitzu do Berlína nebyl Wulkow v tématu koncentračních táborů reflektován. V nedalekém Hermersdorfu stojí od května 1975 pamětní kámen připomínající osvobození místa a jakéhosi blíže neurčeného „fašistického podřízeného tábora č. 4291“. Tím je zřejmě myšlen zcela neznámý sachsenhausenský pobočný tábor č. 4291 mezi Wulkowem a Hermersdorfem, jehož vězni také museli pracovat na stavbě záložní úřadovny.
- © Soukromé
Kolem roku 1995 se pobočný tábor Wulkow dostal do hledáčku veřejnosti. Již na jaře roku 1994 pořídil prof. Dr. Alexander von Brünneck z univerzity Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou první rozhovor s přeživším Rudolfem Kestinem (ročník 1931) z Wulkowa o jeho pamětech. Na začátku roku 1995 navázala společnost RAA e. V. Strausberg v rámci pamětního projektu kontakt s bývalými vězni v Česku a Švédsku. V únoru 1995 se školáci ze Strausenbergu setkali s přeživším Janem Jechou v Terezíně a v květnu ve Wulkowě. V listopadu téhož roku přijelo několik bývalých wulkowských vězňů do Wulkowa. V této souvislosti byla slavnostně odhalena pamětní deska na školním táboře Hermersdorf i oba pamětní kameny. Kromě toho se uskutečnila i setkání mládeže, zainteresovaných místních a bývalých vězňů.
V rámci školního projektu souhrnné školy v Neuhardenbergu došlo v roce 1999 k dalšímu, intenzivnějšímu studiu Wulkowa. Žáci pořídili rozhovor s přeživším Walterem Grunwaldem ze Švédska a vytvořili z něj film. V témže roce se žáci ze Strausbergu z podnětu přeživšího Jana Jechy také několik týdnů zabývali wulkowským pobočným táborem. Výsledkem tohoto projektu byla pamětní kniha Od čísla zpět ke jménu. V roce 2009 byl v rámci mimoškolní dějepisné práce mládeže – programu Skoky v čase – pořízen rozhovor s pamětníkem Rudolfem Kestinem z Wulkowa. Ve školním roce 2015/2016 napsala žačka gymnázia v Seelowě, která ve Wulkowě žila, seminární práci na téma „Život židovských vězňů v pobočném táboře Wulkow se zvláštním přihlédnutím k jejich životním podmínkám“. Zpovídala tehdy obyvatele vesnice, kteří byli dosud naživu.
Na všechny tyto aktivity mohla v roce 2021 navázat Pracovní skupina Wulkow.
- © RAA e. V.
- © Soukromé
