Walter Grunwald (1919-2000)

Walter Grunwald při setkání Wulkowanů 1996

• © Soukromé

Walter Grunwald se narodil jako dítě židovského lékárníka Georga Grubera a evangeličky Pauly Grunwald (rozené Kosek) 4. září 1919 v Berlíně-Pankowě. Jeho děda z otcovy strany se v roce 1888 přestěhoval do Berlína, aby zde převzal vedení židovské vychovatelny – pozdějšího druhého sirotčince židovské obce v Berlíně-Pankowě, kterou roku 1941 zabralo gestapo. Jeho rodiče se seznámili již za první světové války v Berlíně a po válce se vzali. V roce 1926 byl Walter zapsán do katolické školy. Jako dítě trpíval různými nemocemi, které mu ztěžovaly docházku. Roku 1930 přestoupil na humanitní gymnázium a rodina se přestěhovala do většího bytu v pankowském Schlossparku.

Po převzetí moci nacisty se lékárna Walterova otce stala objektem celoříšského bojkotu židovských obchodů, otec poději dokonce přišel o povolení vykonávat profesi. Během pobytu ve florentském sanatoriu v roce 1936 složil Walter maturitní zkoušku na vyšší škole a vzápětí se vrátil zpět do Berlína. Od této chvíle byl „geltungsjude“ – takto byli norimberskými rasovými zákony nazýváni Židé, kteří měli dva židovské a dva „árijské“ prarodiče a nebyli pokřtěni. Přístup na univerzitu mu byl znemožněn, tak se začal učit truhlářem. Od jara 1941 byl Walter nuceně nasazen na práci s uhlím. 23. července se oženil s přítelkyní Steffi. Krátce nato mu babičku Agnes Kropf deportovali do Terezína. Walterův otec byl během takzvané „Akce Továrny“ (Fabrikaktion) 27. února 1943 zatčen, nicméně po protestech byl krátce nato jako židovský partner ze smíšeného manželství zase propuštěn. Walter a Steffi zůstali „Fabrikaktion“ ušetřeni. Jen o něco později však byli zatčeni během razie. Waltera odvezli do sběrného tábora v Große Hamburger Straße, kde jej, jak to jen bylo možné, podporovali rodiče. Steffi však vícekrát nespatřil.

17. března 1943 Waltera deportovali do Terezína. Od března 1944 do února 1945 byl ve Wulkowě. Těsně před koncem války byl s pracovním komandem zavlečen do bavorského Schnarchenreuthu. Měl to štěstí, že se po osvobození shledal s rodiči. V roce 1946 se seznámil se svojí druhou ženou Ursulou, s níž v roce 1947 emigroval do Švédska. Narodily se jim dvě děti, avšak manželství skončilo roku 1959 rozvodem. Roku 1964 se Walter oženil s Juttou, se kterou šťastně žil až do smrti.

Mezi lety 1987 a 2000 Walter často navštěvoval místa utrpení, jimiž prošel, a sdílel svůj příběh s několika školními třídami v okolí Wulkowa. V roce 1995 jej zastihl dopis Jana Jechy, bývalého kamaráda z Wulkowa, a Walter se následně zúčastnil setkání bývalých wulkowských vězňů, při němž byla odhaleny pamětní tabule v Hermersdorfu a oba pamětní kameny ve Wulkowě a poblíž něj.

(Texty částečně převzaty z Wikipedia)

Walter Grunwald vylíčil své zážitky ve zprávě „Co jsem prožil“. Zemřel 22. března 2000 v Berlíně.